On-line přednáška o češtině: Frazeologie v nářečích českého jazyka

TÉMA V mluvené češtině užíváme někdy ustálená slovní spojení a frazémy automaticky a spontánně, protože jsou součástí pojmenovávacího procesu a odpovídají dané situaci, nebo jindy záměrně pro oživení komunikace. Ale většinou si neuvědomujeme, že frazeologické jednotky mohou mít také nespisovný, kolokviální, regionální nebo dokonce nářeční charakter. Některá slova, která jsou v určitých významech synonymní, ve frazémech zaměňovat nemůžeme, a to jsou i případy sloves dívat se, hledět a koukat. Mohli bychom říci hleď si své práce, ale už neřekneme dívej si své práce. Kdo je vyjevený může koukat jako z jara, ale na Moravě může i hledět jako žaba z kyšky. Přednáška je zaměřená jednak na regionální a nářeční rozdíly v běžně užívaných frazémech, starší nářeční frazeologii, ale i na nářeční sousloví, jež vznikla v lidovém prostředí pro pojmenování rostlin nebo živočichů. Mnohé z nářečních frazémů nebo nářečních sousloví však z každodenní komunikace mizí s odchodem nejstarší generace mluvčích a se změnou pojmenovávacích potřeb generací nových. PŘEDNÁŠEJÍCÍ Mgr. Hana Goláňová, Ph.D., vystudovala český jazyk a literaturu a historii na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, doktorské studium absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR pracovala v lexikografickém a dialektologickém oddělení a byla členkou autorského kolektivu Slovníku nářečí českého jazyka. V sekci mluvených korpusů Ústavu Českého národního korpusu FF UK se věnovala zejména dialektologii (nářeční korpus DIALEKT) a korpusové lingvistice. Nyní vyučuje na Pedagogické fakultě UHK v Hradci Králové.