Jan Borna aneb Dokreslení Janka

Kmenový režisér a člen uměleckého vedení Divadla v Dlouhé Jan Borna (1960–2017) patřil k nejvýznamnějším osobnostem současného českého divadla. Jeho inscenace byly do značné míry autorské, často si sám psal scénáře nebo výrazně adaptoval předlohu. Specializoval se na tvorbu pro děti a na rodinné divadlo pro všechny generace. V roce 1992 Jan Borna onemocněl roztroušenou sklerózou, která mu čím dál, tím více ztěžovala život i práci. Přesto každý rok připravil novou inscenaci. K jeho nejúspěšnějším inscenacím patřilo divadelní setkání s Petrem Skoumalem a jeho dětskými písničkami Kdyby prase mělo křídla, které se v Divadle v Dlouhé hrálo od jeho založení v roce 1996 až do roku 2013 a dosáhlo téměř 300 repríz. Legendární je také divadelní revue podle Malé vánoční povídky Ludvíka Aškenazyho Jak jsem se ztratil. Stejně úspěšné byly i Bornovy inscenace pro dospělé, zejména kabarety (Kabaret Vian-Cami, Kabaret Prévert-Bulis, Kabaret Kainar-Kainar) uváděné ve foyer Divadla v Dlouhé. Jeho poslední inscenací byly v roce 2016 Brechtovy Hovory na útěku. Kromě divadelních textů psal Jan Borna také básně, v nakladatelství Větrné mlýny mu vyšly sbírky Malé prosby a Veselá čekárna, v nakladatelství Dybbuk Krajina nad parapetem, Na dosah, O lásce a o ničem a Psáno očima. V dokumentu Radovana Táborského na Jana Bornu vzpomínají jeho kolegové z Divadla v Dlouhé (Hana Burešová, Jan Vondráček, Miroslav Hanuš, Arnošt Goldflam), spoluhráč z doby jeho amatérských začátků v Divadle Vizita Jaroslav Dušek, bratr Jiří Borna, synové Matyáš a Šimon Bornovi a další. Dokumentem provází Miroslav Táborský a básně Jana Borny doprovázené animacemi Alexandry Volfové, které vznikly na základě ilustrací Jaroslava Milfajta. Režie: Radovan Táborský Kamera: Karolína Táborská Volfová Animace: Alexandra Volfová Hudba: Milan Potoček Zvuk: Petr Čapek Produkce: Patricie Malínská Producent: Radovan Táborský