Co kdyby vznikli Spojené Státy Evropské?

Co by se stalo, kdyby se 27 evropských států spojilo v jeden celek? V tomto videu se podíváme na hypotetický, ale velmi reálně podložený scénář vzniku Spojených států evropských — a to z pohledu čísel, vojenské síly, ekonomické váhy a technologického potenciálu. Evropská unie má dnes dohromady HDP přes 18 bilionů dolarů, přes 450 milionů obyvatel a výdaje na obranu kolem 250 miliard dolarů ročně. Jenomže tyto zdroje jsou rozptýleny mezi desítky armád, diplomatických sborů a průmyslových programů. Co by se stalo, kdyby se všechno spojilo pod jeden stát, jedno velení a jednu strategii? Sjednocená Evropa by se okamžitě stala jednou z největších ekonomik světa, předčila by nebo vyrovnala Spojené státy americké i Čínu. Samotné zrušení administrativní duplicity a zavedení jednotné zahraniční politiky by každý rok ušetřilo stovky miliard eur, které by mohly směřovat do výzkumu, vesmírného programu nebo modernizace armády. Francie již dnes disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi a třetím největším jaderným arzenálem na světě. Spojené státy evropské by mohly vybudovat vojensko-průmyslový komplex srovnatelný s americkým, sjednotit výrobu bojové techniky a vytvořit kybernetické velitelství druhé nejsilnější úrovně na světě. Ale nejde jen o armádu a ekonomiku. Evropa má CERN, ESO, Airbus, ASML a desítky světových univerzit. Má více nobelistů než jakýkoli jiný kontinent. Přesto každý rok odcházejí tisíce nejtalentovanějších Evropanů za lepšími podmínkami do USA nebo Kanady. Sjednocená Evropa by mohla vytvořit podmínky srovnatelné s americkým Silicon Valley — síť propojených inovačních center od Stockholmu po Barcelonu, financovaných z jednotného státního rozpočtu. Bruselský efekt, tedy schopnost evropských standardů ovlivňovat globální technologické a klimatické regulace, by se stal nesrovnatelně mocnějším nástrojem. Přesto jsou tu obrovské výzvy — jazyková rozmanitost 24 úředních jazyků, ekonomické rozdíly mezi Lucemburskem s HDP na obyvatele přes 120 000 dolarů a Bulharskem s méně než 13 000 dolary, deficit demokratické legitimity a otázka politické identity. Stát se Čech, Ital nebo Dán natolik Evropanem, aby přijal federální vládu v Bruselu? To je možná největší otázka celého projektu. A přesto — ještě v roce 1944 bojovaly Francie a Německo v totální válce. O 6 let později zakládaly základ Evropské unie. Dějiny mají talent překvapovat.