Jak silná byla skutečně československá armáda v roce 1938?

Září 1938. Československo stojí před jedním z nejzásadnějších rozhodnutí svých dějin. Zatímco Británie a Francie podepsaly v Mnichově dohodu, která zemi připravila o pohraniční opevnění, silná a dobře vyzbrojená československá armáda čekala v pevnostech připravená k boji. V tomto dokumentu si klademe otázku, která historiky fascinuje dodnes: co kdyby Československo odmítlo kapitulovat a vyhlásilo Třetí říši válku? Československá armáda v roce 1938 nebyla slabá. Disponovala přes 1 400 000 mobilizovanými vojáky, 469 tanky včetně moderních typů LT vz. 35 a LT vz. 38, více než 5 700 děly a jednou z nejpokročilejších soustav pohraničního opevnění v celé Evropě. Škodovy závody v Plzni patřily k největším zbrojním komplexům kontinentu. Sami němečtí generálové po Mnichovu přiznali, že dobytí těchto pevností by Říši stálo obrovské ztráty. Wehrmacht v září 1938 navíc ještě neměl za sebou ani jednu skutečnou válku. Podíváme se podrobně na vojenský potenciál obou stran, na reálné šance Francie zaútočit přes Rýn, na sovětské smlouvy a polský faktor, ale také na málo známé spiknutí uvnitř německého generálního štábu, které čekalo právě na záminku k odstranění Hitlera. Mnichov tuto záminku odstranil dříve, než mohla být využita. Video přináší konkrétní čísla, historické analýzy a věcné hodnocení obou scénářů bez příkras a bez jednoduchých závěrů. Příběh září 1938 není jen o tom, co se stalo. Je o tom, co mohlo být. A klade otázku, která neztrácí na naléhavosti: záleží na tom, jak silný jsi, nebo na tom, jak silní jsou ti, kteří ti slíbili pomoci? Toto video je součástí dokumentární série kanálu Archivy Historie věnované klíčovým okamžikům druhé světové války pohledem vojenské techniky, strategie a lidských osudů.