Etopedie: Poruchy a Rizikové Chování

• Etopedie – speciálněpedagogická disciplína – z řec. ethos (mrav) + paideia (výchova) – do r. 1969 součást psychopedie – zabývá se nápravou chování, emocí, sociálních vztahů a hodnot • Předmět etopedie – poruchy chování – poruchy emocí a sociální adaptace – prevence, intervence, rehabilitace a resocializace – diagnostika, terapie, poradenství • Etopedie v systému věd – pedagogika (základní ukotvení) – psychologie, psychiatrie, pedopsychiatrie – sociologie, etika, axiologie – kriminologie, penologie • Cílová skupina etopedie – děti bez výrazných problémů: prevence – děti v riziku: prevence, diagnostika, poradenství – děti s problémovým chováním: intervence – děti s poruchami chování a emocí: intervence, rehabilitace – převážně děti a mládež • Speciálněpedagogický proces v etopedii (Vojtová, 2008) Prevence – primární (plošná, školní prostředí, RVP, MŠMT) – sekundární (rizikové skupiny dětí) Intervence – změna nežádoucích způsobů chování – školy hlavního vzdělávacího proudu (lehčí stupně poruch) – střediska výchovné péče (závažnější poruchy) Rehabilitace – ústavní a ochranná výchova – diagnostický ústav – dětský domov – dětský domov se školou – výchovný ústav • Ochranná a ústavní výchova – ukládána soudem – do plnoletosti (max. 19 let) – při vážném narušení výchovy nebo chování • Problémové chování – propojení více forem rizikového chování – obvykle přechodné, méně intenzivní – vyrušování, porušování pravidel, provokace • Etiologie problémového chování – rodinné prostředí (patologie, deprivace, alkoholismus) – škola (šikana, klima třídy) – genetické dispozice – oslabení nebo porucha CNS • Děti v riziku – ohrožená socializace – rizika v osobnosti, rodině, škole i společnosti • Poruchy chování – dlouhodobý (min. 6 měsíců) vzorec chování – agresivní, disociální, vzdorovité projevy – negativní dopad na vzdělávání a sociální fungování • Rozlišení – problém v chování × porucha chování – liší se intenzitou, délkou trvání a potřebou podpory • Vybrané formy problémového chování – nadměrné upoutávání pozornosti – negativismus – lhaní (pravé lhaní, konfabulace, bájivá lež) – krádeže – útěky • Rizikové chování – syndrom rizikového chování – agresivita, delikvence, závislosti – rizikové sexuální chování – záškoláctví, předčasné ukončení vzdělávání • Záškoláctví – úmyslné zanedbávání školní docházky – pravé záškoláctví – záškoláctví s vědomím rodičů – záškoláctví s klamáním rodičů – útěky ze školy – odmítání školy • Šikana – dlouhodobé a opakované ubližování – narušené vztahy ve skupině – formy: fyzická, psychická, sociální – dimenze: chování, závislost, porucha vztahů • Agresoři šikany – tlak kolektivu – touha po moci – krutost, experiment – typy agresorů (impulzivní, skrytý, „srandista“) • Oběti šikany – slabé, silné, nahodilé – deviantní, nekonformní – životní scénář oběti • Fáze šikany – ostrakismus – fyzická agrese – systematická šikana – přijetí norem agresora – totalita (dokonalá šikana) • Prevence a řešení – zdravé klima školy – spolupráce školy a rodiny – sociometrie – metodické postupy MŠMT – preventivní, intervenční a resocializační aktivity • Klasifikace poruch chování – disociální (kázeňské přestupky) – asociální (záškoláctví, útěky, závislosti) – antisociální (kriminalita, násilí, recidiva) • Školská klasifikace (Hoferková, 2014) – poruchy z konfliktu: záškoláctví, lhaní, krádeže – poruchy spojené s násilím: agrese, šikana, loupež – poruchy související se závislostmi: drogy, gambling