Bouřný pán

Ó ty, který rachotem budíš hory, pane bouří, hromu a spravedlivého hněvu, zrak tvůj plane v blesku a hlas duní v hromu, veď nás cestou pravou, očisti zemi svým plamenem! Ty, jenž v jasu svitu rozdvojuješ nebe a svým kopím, ohnivým a rovně mířeným, zaháníš duchy stínu, jež se plazí v tichu mezi lidmi a stromy. Ty, který třímáš kolo, sekeru či kyj, tvé jméno se mění jen jazykem věků! Přicházíš z vichru, piješ z kalichu mraků, tvé kroky otřásají zemí, tvůj dech roztíná větve. Ať tvé hromy zní jako právo nebeské, ať blesk spálí lež a zbabělost. Zlí duchové prchají před tebou jako vlci před ohněm, skryjí-li se pod střechou viníka, tvůj hněv nezná milosti, spravedlnost se neláme, je pevná. V očistě hoří trám i tráva, tvůj plamen nekalé spálí a nové vzklíčí. Tak konáš, ne jako mstivý, nýbrž jako strážce rovnováhy a života. Slyš nás, když vzýváme tvé jméno v čase temnoty! Sejmi spánek z mečů spících, upevni sloupy oblohy, ať se svět nezhroutí, a dej nám odvahu, když srdce se chvěje jak kmen ve vichru. Tys ten, kdo bdí nad králi i rolníky, kdo učí mečem i deštěm, kdo v srdci nese kázeň blesku. Ó Bouřný pane, v tvém dunění slyšíme řád! V tvém světle poznáváme pravdu! A v tvém hněvu očistu!