When the Forest Remembered Her Name

Když si les vzpomněl na její jméno Poprvé byla sama. Ne s osudem. Ne s minulostí. Ne s hlasem, který v ní vždy přebýval. Jen ona. V hlubinách lesa, mezi kořeny staršími než samotné království, se na okamžik zastavil čas. Lumisové se slétli z korun stromů. Mech se rozzářil jemným světlem. Les naslouchal. A odpověděl. Ne na moc. Ne na proroctví. Ne na vyvolenou. Na dívku, která se poprvé odvážila být sama sebou. Hudba inspirovaná knihou Paměť duše Les, který si pamatuje Fantazie, naděje a probuzení „Tohle jsem já. Jen já.“