Miloslav Ištvan - Tempus irae

(1983) State Brno Philharmony, conductor Petr Vronský EN Miloslav Ištvan (1928-1990) concluded his years of seeking with a symphonic fresco entitled Ballad on the South, which, in spite of the after-effects of Bartok and Shostakovich, bears individual features of his own: robust dramatic expression and non-sentimental, socially committed feeling. His creation, however, was later overwhelmed by modal series connected with the typical intervals characteristic of the Moravian folk song and collage like mixing of ideas. This led to a specific, unique modus operandi for composing, which was coined by the composer himself as Montage of Isolated Elements in Music. Tempus irae for orchestra was composed during 1980-1983. Ištvan was inspired by The Grapes of Wrath by John Steinbeck. In the piece, much as in the piece called Zetemněná krajina (Darkened landscape) for string quartet, Ištvan is dealing with feeling of fear, darkness, cenzorship and general greyness in which the composer lived throughout his career (from 1948 to 1989, Czech Republic was under direct influence of Sovier Union). The piece is not following the story of Steinbeck's novel, but it is trying to capture the feelings in it. The piece is divided into four sections, easily recognizable by distinguished parts played by oboes, respectively, sordino brass instruments and percussion. The scoring is not very typical. Some usual instruments are missing (flutes, bassoons, french horns, tuba, harp), others are added (two saxophones, cimbalom, set of melodic gongs). CZ Kompoziční začátky Miloslava Ištvana (1928-1990) byly ovlivěny moravskou lidovou písní, tvorbou Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Sergeje Prokofjeva. V 60. letech skladatel začleňuje do svého technického vybavení metodu skladby s dvanáctitónovou řadou. V jeho tvorbě ale postupně převládly modální série související s typickými intervalovými charakteristikami moravské písně. To vede až k „montáži izolovaných prvků v hudbě", tedy k osobitému hudebnímu jazyku Miloslava Ištavana. Skladba Tempus Irae vznikala začátkem 80. let. Autor se inspiroval románem Hrozny Hněvu od Johna Steinbecka. Podobně jako v kompozici Zatemněná krajina pro smyčcové kvarteto se v ní autor hudebně vypořádáva s temnotou, cenzurou a šedí, která panovala po většinu jeho profesního života. Sám autor o skladbě píše: "V této kompozici nejde ani o dějový průřez románem. ani o hudební popis význačných dějových momentů. Je to jen a jen povšechná atmosféra, náladová kresba a celkové poslání Steinbeckovy knihy, jíž se skladatel nechal volně inspirovat a na niž reagoval po svém, v intencích autonomního hudebního vyjadřování. Skladba probíhá v jednom proudu, je však rozčleněna do čtyř hlavních oddílů. Rozdělení je lehce poznatelné podle krátké 'interpunkční' plochy na konci každého oddílu (hoboje, sordinované žestě a šustivé bicí nástroje) (...) Výběr tematických prvků a také instrumentace vyplynuly z námětu, z jeho atmosféry. Orchestrální sestava je značně pozměněna: řada nástrohjů chybí (flétny, fagoty, lesní rohy, tuba, harfa), jiné jsou naopak navíc (dva saxofony, cimbál, sada melodických gongů). Skladba byla dokončena na jaře 1983." Skladba je nahrána s laskavým svolením autorova syna, skladatele Radomíra Ištvana / composition is uploaded with the kind permission of the author's son, Radomír Ištvan