Orvieto_Corteo delle Dame „Nicoletta De Angelis“_2026.06.5.

V pátek 5. června 2026 procházel městem Orvieto velkolepý historický průvod dam s názvem Corteo delle Dame „Nicoletta De Angelis“. Tento průvod se konal od 21:00 v rámci velkých oslav náboženského svátku Corpus Domini (Božího Těla), který má pro Orvieto obrovský historický význam. Průvod dam předchází hlavnímu historickému průvodu Corteo Storico a ukazuje středověkou módu, eleganci a roli šlechtických žen v historii města. Ročník 2026 je specificky dedikován památce Nicoletty De Angelis, která byla významnou osobností spjatou s organizací a tradicemi tohoto svátku. Přibližně 100 dam v dobových středověkých kostýmech. Doprovázeli je bubeníci, hudebníci, žongléři a vlajkonoši. Připomínal historický moment ze středověku, kdy do Orvieta přijížděly vznešené šlechtické rody a jejich dámy. Pro ně tehdejší starosta (Podestà) pořádal církevní i světské společenské akce. Letošní průvod začal doprovodným programem na náměstí Piazza del Popolo, kde se od 19:30 odehrávaly ukázky středověkého života (včetně koní v dobových postrojích, lukostřelců či ukázek řemesel). Samotný průvod dam následně prošel historickým centrem až před slavnou katedrálu Duomo di Orvieto. Svátek Corpus Domini je s českou historií přímo propojený. Vznikl na základě tzv. eucharistického zázraku roku 1263. Tehdy český kněz Petr z Prahy měl pochybnosti o skutečné přítomnosti Ježíše v posvěcené hostii. Během cesty z Prahy do Říma, když slavil mši svatou u hrobu sv. Kristýny v Bolseně, uviděl krev kapající z posvěcené hostie, která smáčela korporál, liturgické plátno. Kněz spěchal do Orvieta, kde sídlil papež Urban IV., který poslal do Bolseny biskupa Giacoma, aby ověřil incident a přinesl krvavé plátno do Orvieta. Papež se poté setkal s biskupem u mostu Rio Chiaro (nyní Ponte del Sole) a plátno potřísněné Kristovou krví odnesl do Orvieta a ukázal lidu. 11. srpna následujícího roku byl pro celou církev ustanoven svátek Božího těla. Zkrvavený korporál zůstal uložen v katedrále v Orvietu (Duomo di Orvieto), která byla postavena mimo jiné proto, aby tuto vzácnou relikvii důstojně uložila. Proto se hlavní historické průvody a největší oslavy konají právě tam, přestože zázračná mše proběhla v Bolseně. Slavnostní průvod končí před katedrálou s jedním z nejatraktivnějších umění italského středověku – takzvané sbandieratori (hru s prapory) Corteo Storico di Orvieto.Tento „klub“, který předvedl dynamickou choreografii za doprovodu bubnů a trubek, je s největší pravděpodobností slavná místní skupina Gruppo Sbandieratori e Musici dei Quartieri di Orvieto (případně spřízněná asociace z okolí) Corteo Storico di Orvieto. Zatímco představitelé šlechtických rodů nesou své historické, těžké prapory jako symbol moci a rodové hrdosti, tito mladí muži a ženy mají úplně jinou roli. Jsou to specializovaní atleti a umělci. Vyhazování praporů do vzduchu, jejich rychlé protáčení a předávání nebylo ve středověku jen pro zábavu. Původně šlo o vojenskou signalizaci. V hluku bitvy nebylo slyšet slovo, a tak praporečníci vysoko vyhozeným vlajícím praporem dávali vojsku signál k útoku, ústupu nebo přeskupení.Akrobacie a synchronizace: To, co dnes obdivujeme jako choreografii, byl dříve přísný vojenský dril. Prapory jsou speciálně vyvážené (mají těžkou rukojeť a lehkou látku), aby při vyhození do výšky správně rotovaly a daly se chytit i ve větru.Když se k tomu přidá akustika náměstí Piazza del Duomo, kde se zvuk bubnů a fanfár odráží od masivní mramorové stěny katedrály, je to neuvěřitelně silný zážitek. Z tohoto důvodu do Orvieta každoročně míří také česká pěší pouť z Prahy.