Jaroslav Hutka, Znám já loučku zelenou. 2004.

Jarda Hutka, Znám já loučku zelenou. 2004. Folková stodola Vládi Vlasáka, v červnu 2004. Jaroslav Hutka (* 21. dubna 1947 Olomouc) - folkový hudebník, skladatel a písničkář. Studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole. Na konci šedesátých let začal vystupovat s Vladimírem Veitem (Hutka a Veit). Později se svým vlastním hudebním programem, ve kterém mimo jiné popularizoval moravské lidové písničky. Získal si velké množství příznivců, několikrát byl vyhodnocen jako písničkář roku. Byl zakladatelem a členem folkového sdružení Šafrán. V roce 1977 se zúčastnil III. festivalu druhé kultury na Hrádečku Václava Havla u Trutnova. Stal se signatářem Charty 77. Kvůli soustavné policejní šikaně (akce Asanace) opustil v říjnu 1978 Československo a žil v emigraci v Nizozemsku. Po pádu komunismu se 26. listopadu 1989 vrátil a stejného dne již zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.[1] Postupem času se z něho stal kritik české postkomunistické demokracie. Dnes si vydává svou tvorbu sám. Vypaluje si CD na svém domácím počítači, sám si kreslí a tiskne obaly a sám je prodává nebo rozdává na svých koncertech. Svou edici pojmenoval „Samopal" a dal si za úkol vydat veškerou svou tvorbu na CD. Kromě svých písní hraje moravské lidové balady, zejména ze sbírek Františka Sušila a Františka Bartoše.    • Jaroslav Hutka, Znám já loučku zelenou. 2004.   Jaroslav Hutka, Znám já loučku zelenou. 2004.