Jak doopravdy fungují datové schránky? Co byste měli vědět, než někoho pustíte do své schránky?

Datové schránky nejsou řešením pro přenos zpráv mezi osobami. Fungují tak, jak napovídá jejich název: jsou řešením pro přenos zpráv mezi datovými schránkami. Za odesilatele datových zpráv, i za jejich adresáty, považují datové schránky jako takové, nikoli konkrétní osoby. To, která konkrétní osoba sestavila obsah odesílané zprávy, vybrala odesilatele, zvolila čas odeslání a zadala k odeslání zprávy pokyn, si systém datových schránek nechává pro sebe. Příjemci sděluje jen to, o jaký druh uživatele se jednalo (zda to byla některá oprávněná osoba, nebo některá pověřená osoba atd.). Příjemce se tak standardně nedozví, kdo konkrétní mu datovou zprávu poslal. A třeba soudy se podle platné judikatury ani nemají zajímat o to, kdo konkrétně to byl. Mají vycházet jen z toho, z jaké datové schránky zpráva přišla. V kombinaci s tzv. fikcí podpisu to může být docela nebezpečné. Díky fikci podpisu může kdokoli s právem odesílat datové zprávy odeslat nepodepsané podání, které má příjemce (např. soud) brát jako řádně podepsané. Fakticky tak získává generální a ničím neomezenou plnou moc ke všem právním úkonům (vůči orgánům veřejné moci), které lze provádět skrze datovou schránku. ------------ Podrobněji se o problematice, probírané v tomto videu, dočtete v následujícím článku: Datové schránky: je možnost odesílat zprávy generální plnou mocí i pro pověřené osoby? http://www.earchiv.cz/b17/b0208001.php3 Relevantní judikaturou, zmiňovanou ve videu, je zejména Stanovisko pléna NS z roku 2017: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/... Přehled všech mých článků k problematice datových schránek najdete na této adrese: http://www.earchiv.cz/i_schranky.php3