Iveta Bartošová - Tichá píseň (1988)

hudba: Michal Penk / text: Eduard Pergner Krásný den se přede mnou otevřel, já do něj vcházím, mezi nebem a zemí – tam štěstí není. Je blízko nás a každý je jak svůj strom do země sází, strom svých nadějí a radostí – strom svých dnů. Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají, té modlitbě stromů naslouchám – posedlá svůj den žít. Bouřný vítr stromky dnů ohýbá, květy z nich klátí, jenže kořeny mých zítřků nic nevyvrátí. Zas krásný den se přede mnou otevřel, já do něj vcházím, a stejně jako každý z vás svůj stromek sázím. Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají, té modlitbě stromů naslouchám – posedlá svůj den žít. Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají, té modlitbě stromů naslouchám – posedlá svůj den žít, naslouchám – posedlá svůj den žít.