Eva Zamrazilová: Zvýšení sazeb byl vpředhledící krok. Do budoucna jsou všechny možnosti otevřené

Červnové zvýšení základní úrokové sazby bylo vpředhledícím krokem v reakci na přetrvávající domácí proinflační rizika, nikoli začátkem nového cyklu zpřísňování měnové politiky. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová to řekla 21. června 2026 v diskusním pořadu Poledne s Moravcem. Ohledně dalšího vývoje sazeb nevyloučila žádnou z možností. ⬇️ 💬 „Byla to vpředhledící reakce s cílem minimalizovat druhotné dopady šoku do cen ropy. V tuhle chvíli to nevidíme jako začátek nového cyklu zpřísňování měnové politiky,“ uvedla E. Zamrazilová s tím, že se bankovní rada k dalším krokům nezavazuje. „Zůstávají otevřené všechny možnosti a bude záviset na příchozích datech z ekonomiky.“ Z důvodů červnového rozhodnutí viceguvernérka zdůraznila přetrvávající tlaky v cenách služeb. 💬 „Jádrová inflace zůstává těsně pod třemi procenty a nejeví náznaky k obratu. Stále ve struktuře inflace vidíme nevyrovnanost – ceny zboží vzrostly o 0,6 %, zatímco ceny služeb o 4,6 %.“ Vysoké mzdy přitom tuto dynamiku zesilují: „Působí do cen služeb hned dvojím způsobem – zvyšují náklady a lidé si je můžou dovolit koupit, protože jim mzdy rostou.“ Proinflační je i samotná struktura hospodářského růstu: „Spotřebitelská poptávka zůstává silná, nad 3 %.“ V reakci na kritiku premiéra, že by ČNB poškozovala českou ekonomiku, uvedla: „Nemůžeme vrážet dýku do zad tím, že plníme zákonný mandát. Cenová stabilita je hlavní mandát centrální banky a podpora hospodářského růstu přichází do hry ve chvíli, kdy cenová stabilita není ohrožena. Nedomnívám se, že by zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu mohlo výrazně poškodit ekonomiku. Pokud dojde k ochlazení, je to dáno nejistotou kolem konfliktu a zvýšenými cenami vstupů.“ Cílem ČNB je podle viceguvernérky udržovat sazby „na nejnižší možné úrovni, která ještě neohrozí cenovou stabilitu.“