Největší chyba Hitlera u Stalingradu, o které vám nikdo neřekl

Největší chyba Hitlera u Stalingradu nebyla ta, o které se běžně mluví. Většina dokumentů začíná bojem v troskách města nebo obklíčením šesté armády. Skutečná katastrofa ale začala měsíce předtím, v létě 1942, kdy Hitler podepsal Směrnici č. 45 a rozhodl se rozdělit Skupinu armád Jih na dvě části. Jednu poslal na Kavkaz za ropou, druhou na Stalingrad. Tímto jediným rozhodnutím fatálně oslabil obě ofenzívy a vytvořil podmínky pro největší vojenskou katastrofu v dějinách Wehrmachtu. V tomto dokumentu se podíváme na to, co se skutečně stalo a proč se o tom téměř nikdo nemluví. Směrnice č. 45 nejen rozdělila německé síly na dva vzdálené cíle oddělené stovkami kilometrů stepi. Vytvořila také situaci, ve které boky šesté armády u Stalingradu nehlídaly elitní německé divize, ale nedostatečně vyzbrojené armády spojeneckých států. Rumunská třetí armáda, italská osmá armáda a maďarská druhá armáda držely front široký stovky kilometrů s protitankovými kanóny, které nedokázaly probít pancíř sovětského T-34. Sovětští generálové Žukov a Vasilevskij tato slabá místa přesně identifikovali a 19. listopadu 1942 zahájili operaci Uran. Rumunské pozice se zhroutily během hodin a o čtyři dny později se kolem šesté armády uzavřel obrovský kotel. Uvnitř kotle zůstalo asi 250 000 vojáků. Göringův slib o zásobování vzdušným mostem se ukázal jako lež. Luftwaffe dokázala dodat v průměru 90 tun denně místo potřebných 700. Mansteinův pokus o průlom zvenčí selhal, když Hitler zakázal šesté armádě vyrazit naproti. Vojáci uvnitř kotle hladověli, umírali na mráz, tyfus a úplavici. Denní příděl klesl na 75 gramů chleba. Z asi 250 000 obklíčených mužů se do zajetí dostalo 91 000. Z nich se domů vrátilo jen asi 5 000 až 6 000. Poslední zajatci se vraceli ještě v roce 1955. Toto video podrobně rozebírá celý řetězec událostí od Hitlerovy osudové Směrnice č. 45 přes zhroucení rumunských pozic, obklíčení, selhání vzdušného mostu, neúspěšný Mansteinův průlom až po děsivé podmínky uvnitř kotle a kapitulaci polního maršála Pauluse 31. ledna 1943. Bitva o Stalingrad, východní fronta, druhá světová válka, Wehrmacht, Rudá armáda, operace Uran, operace Fall Blau, obklíčení šesté armády.