Zámek Valeč

První písemné zmínky o Valči jsou z roku 1358, kdy je statek uváděn jako rozdělené zboží, držené bratry Ctiborem a Benešem z Valče. Dalšími majiteli rozděleného panství byli ve středověku zemané držící statky v blízkém okolí: Ješek ze Stebna, Jan Kladivo ze Stebna 1368, Boreš z Oseka 1371, Beneš z Buškovic 1377–1416, páni z Doupova Nevlas a Jan 1416, Sezema z Doupova 1454, Jan z Doupova 1487 1514–1622 Panství bylo spojeno až za královského podkomořího Jakuba Kyšperského z Vřesovic; v této době je pravděpodobně hrad pozdně goticky upraven. Roku 1514 získala Valeč na základě jeho žádosti od Vladislava II. městská práva. Z roku 1526 je také první písemná zpráva zmiňující výslovně zámek. V této době se však označení zámek užívalo i pro hrady. Jan Kyšperský z Vřesovic umírá roku 1526 v bitvě u Moháče a jeho potomkové prodávají panství téhož roku Hugovi z Leisnecku. Roku 1538 přechází panství sňatkem do majetku Viléma Hasištejnského z Lobkovic. 1570 kupuje panství Kryštof Štampach ze Štampachu jeho syn Václav Štampach ze Štampachu 1585 sídlo pozdně renesančně přestavuje. Pro účast na stavovském povstání je však nucen uprchnout ze země a 1622 je mu zkonfiskován majetek. Vojskem vydrancované panství pustne. 1623–1721 Roku 1623 kupuje zpět panství od císařské komory Barbora Štampachová z Poutnova, které byl jako katoličce povolen návrat do vlasti. Od roku 1694 vlastní panství její vnuk Jan Kryštof Kager svobodný pán ze Štampachu. Velkolepě přestavuje zámek, zámecký areál a celé panství za účasti předních umělců a architektů své doby. Autorem barokní přestavby je Ital Francesco Barelli, jehož nástupcem se stal Giovanni Antonio Bianno Rossa. Po jeho smrti roku 1723 nastupuje na jeho místo Jan Kryštof Tyll, syn kameníka z nedalekého Lochotína. 1721–1890 Jan Kryštof Kager umírá roku 1721 a panství dědí jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globen, který pokračuje v přestavbě. Roku 1745 dědí panství Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrum. Jeho dědičkou je nezletilá dcera Marie Josefa a panství spravuje její matka Marie Alžběta rozená markýza Laverne. Roku 1797 se Marie Josefa vdává za Josefa z Argentau d'Ochain a prodává panství Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu. Mezi jinými je při prodeji uváděn dluh 810 zlatých 54 krejcarů ve prospěch dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1737. Roku 1798 kupuje panství Jan Gottfried Korb z Weidenheimu a od něj ho kupuje jeho syn Franc za 400 000 zlatých. Od roku 1847 vlastní panství jeho syn Karel, který zámek novorenesančně upravuje. Jeho dědicové prodávají Valeč roku 1890 hraběti Vincentu Thurn Valsassina, který celé panství novobarokně přestavuje. 1937–1976 Roku 1937 prodává Thurn Valeč dr. Janu Larisch-Mönnich, jemuž je roku 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek. Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár. Obnova zámku trvá dodnes.