7. díl: Miliardy z ČEZ a druhá černá díra | Tykačův svět

Podpořte naší investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz Pavel Tykač má rozehrané dvě souběžné partie se státem. Jako menšinový akcionář skupiny ČEZ má silné slovo ve vyjednávání o ceně při zestátnění výrobní části koncernu. Zároveň se domáhá, aby mohl vynaložit nižší částku na rekultivace vydolované krajiny na Mostecku. V závěrečném díle podcastové série Tykačův svět odkrýváme, jaké karty miliardář drží. Pavel Tykač je jedním z nejdůležitějších hráčů české energetiky. Kromě hnědouhelných dolů mu v Česku patří také velké elektrárny a teplárny. Zároveň je významným akcionářem polostátní skupiny ČEZ. A právě ČEZ se stal jedním z hlavních témat vlády premiéra Andreje Babiše. Kabinet, který ve skupině kontroluje zhruba sedmdesát procent akcií, chce změnit její vlastnické uspořádání a získat plnou kontrolu nad výrobní částí. ČEZ je nejdůležitější energetická společnost v zemi. To, za jakou cenu stát vykoupí ostatní vlastníky a co s firmou udělá dál, ovlivní energetickou bezpečnost, veřejný rozpočet i cenu elektřiny v Česku. A Pavel Tykač bude v tomto rozehraném zápasu jednou z klíčových postav, které Andrej Babiš nemůže ignorovat. Tykač oficiálně přiznává, že přes firmu Belviport Trading drží tři procenta akcií ČEZ. To z něj dělá druhého největšího akcionáře hned po státu. V zákulisí se však objevují i výrazně vyšší odhady. Důležitá je hranice deseti procent. Stát se totiž potřebuje dostat alespoň na devadesát procent akcií, aby mohl zbývající minoritní akcionáře vytěsnit neboli vykoupit jejich akcie i bez jejich souhlasu. Pokud ale Tykač spolu se spřízněnými investory ovládá více než deset procent, stát se bez dohody s ním na potřebnou hranici nedostane. Musí se s ním proto domluvit, a to především na ceně. Současně Tykač se státem řeší, kolik budou jeho těžařské firmy platit z bývalých rezerv na rekultivaci krajiny na Mostecku. Po stále trvajících tahanicích o peníze po lomu ČSA se podobná situace rýsuje také u dalšího lomu. Při mapování případu lomu ČSA jsem ale zjistila, že tím celý příběh zdaleka nekončí. Pavel Tykač totiž netěží uhlí jen u Horního Jiřetína. Na druhé straně Mostu, jihozápadně od města směrem na Chomutov, provozuje další rozsáhlý hnědouhelný lom – Vršany. O budoucnosti Vršan se právě teď rozhoduje na ministerstvu životního prostředí. Část úředníků prosazuje, aby byla přímo ve vládním usnesení jasná pojistka. Částka má být v případě vršanského lomu tentokrát určená hned na začátku, aby s ní později nešlo hýbat. A celý rozdíl, který Tykač na úklidu dolu ušetří, má dát do státního rozpočtu. Jakým způsobem a zda-li vůbec se skrze státní kasu dostanou peníze zpět do regionu, není v tuto chvíli jasné. A otazníky zůstávají i nad sporem o peníze z lomu ČSA, kde ani po roce nemáme odpověď na otázku, zda peníze dostanou zasažené obce. K tématu přinášímé i sérii textů, které najdete na webu Deníku N: https://denikn.cz/tag/tykacuvsvet/ Podcastovou sérii Tykačův svět vám Deník N přináší zcela zdarma. Podpořte naši investigativní práci na https://tykacuvsvet.cz Podcast Tykačův svět vznikl ve spolupráci se Storylab. Tvůrčí tým Námět: Zdislava Pokorná Režie: Damian Machaj (Storylab) Střih: Režie: Damian Machaj (Storylab) a Idni Beganovič Producentka: Tereza Kozáková Dramaturgie: Hana Němečková (Storylab) a Tereza Kozáková Editoři: Tomáš Pergler a Michael Švec Zvukový mix: Anna Žihlová https://storylab.cz