PAVEL BARŠA – Tělo a dějiny (EDO 2026)

Těla–jejich udržování, rozmnožování či zkrášlování-byla v 19. století vykázána z "velkých" dějin do "malé" každodennosti. Materialisté jako Marx, kteří tvrdili, že jejich každodenní reprodukce lidských těl je ve skutečnosti "základnou" dějin, chápali každodennost ekonomicky, nikoliv ekologicky–nikoliv tedy jako součást reprodukce i jiných forem života, než je ten lidský. Marxisté jako Karel Kosík, kteří se pod vlivem Heideggera pokusili pochopit každodennost existenciálně (tj. prizmatem srovnávání různých modů života), ji tím od těla posunuli k "nadstavbě" ducha: materialismus nahradili idealismem. Jak se změní naše pojetí vztahu dějin a každodennosti, budeme-li naopak Marxův materialismus radikalizovat a posuneme-li "základnu" z ekonomické na ekologickou rovinu?