Iveta Bartošová - Dej mi ruku (1989)

hudba: Petr Dvořák a Pavel Růžička (ORM) / text: Jan Fischer Rozpačitě tápem v milování, srdce nám tlučou na poplach. V dohře pak nám u prvního stání spadne chrám, a tak mám někdy strach. Že křídla se nám polámou a na adresu neznámou se půjdem ptát, co se může stát i s láskou. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou ty lásky, co nás držej’ nad vodou. Tenhle refrén, jak se zdá, tu sílu má, a nezpívám to jenom o nás dvou, o nás dvou. Podnikáme krkolomný pády ke hvězdám, co jsou na dosah. Pak se k sobě obracíme zády, to už znám, a tak mám někdy strach. Že křídla se nám polámou a na adresu neznámou se půjdem ptát, co se může stát i s láskou. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou ty lásky, co nás držej’ nad vodou. Tenhle refrén, jak se zdá, tu sílu má, a nezpívám to jenom o nás dvou. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou ty lásky, co nás držej’ nad vodou. Tenhle refrén, jak se zdá, tu sílu má, a nezpívám to jenom o nás dvou, o nás dvou.