Marcela Holanová - Ráno (Strano) (1985)

hudba: Adelmo Musso / text: Karel Šíp V očích voda slaná, prostě slzy polykám, je tu ráno. Tak jsem zase sama s pocitem, že v srdci mám rozestláno. Byt jak po vymření, odejel jsi bůhvíkam autostrádou. V duchu vracím se zpět, sním: Jak's mi poplet' hlavu, zpíval jsi a k tomu hrál na piáno. Splácel byt a stravu hlasem, kterým boural sál – Celentano. Ženská, když se zblázní do umělce, je to pech, je to drámo. Tak je bez vkusu, žije v poklusu, a pak propláče ráno. Zas je tu ráno, slunce jde slavobránou, ráno je z mé lásky stín. Nešťastné ráno, slzavé ráno s nápisem "vyprodáno", ráno je zlé, taky zlé. K čemu pianistu, když jen chodí pozdě spát, pozdě vstává. Špatně hraje z listu a ten jeho prstoklad – žádná sláva. Ženská, když se zblázní do umělce, co ho svět neuznává. Než ho zatratí, dluhy zaplatí, a pak propláče ráno. Zas je tu ráno, slunce jde slavobránou, ráno je z mé lásky stín. Nešťastné ráno, slzavé ráno s nápisem "vyprodáno", ráno je zlé, taky zlé.