Válka na Ukrajině: historické souvislosti

Host: prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., katedra historie FP TU Na území Ukrajiny existoval raně středověký stát Kyjevská Rus, který si přisvojují jako počátek své státnosti jak Rusové, tak Ukrajinci. Území Ukrajiny bylo ve 14. - 15. století součástí Litevského knížectví, v důsledku vzniku polsko-litevského soustátí roku 1569 se Ukrajina stala východním pomezím polského státu. Na neosídleném území na dolním toku Dněpru se postupně usazovali kolonisté, uprchlí poddaní a zběhlí vojáci různého etnického původu, kteří zde vytvářeli vojenské osady tzv. kozáků. Území kozáků na Dněpru je považováno ukrajinskou historiografií tradičně za protoukrajinský stát. Ukrajinská národní identita se formovala v protikladu k identitě polské a později ruské. Na počátku roku 1918 Ukrajinci vyhlásili samostatný stát, který se ale neudržel: byl obsazen bolševiky, kteří zde zřídili Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku (USSR) a ta se stala v roce 1922 součástí SSSR. Teprve v roce 1991 se v důsledku rozpadu SSSR Ukrajina osamostatnila. Rusko považuje území Ukrajiny historicky za součást vlastního státu. V carském Rusku nebyli Ukrajinci považováni za samostatný národ, ale jen za součást "trojjediného ruského národa". Tuto teorii v podstatě dnes hlásá i Putin.