Tragedis - Když punkáči stárnou

Ráno jsem u popelnic potkal mýho kámoše, jak starou bundu vyhazuje do koše. Vzpomínky vzal a prostě hodil do smetí, zdá se, že nášivky už letos asi neletí. Jak slyším Éčka, Znouzi a starý Totáče, je mi z tý nostalgie občas trochu do pláče. Pulitry piva a rozlazená kytara, proč řešit zítřek mi tenkrát hlava nebrala. A dnes to táhnem od vejplaty k vejplatě, přes tejden v práci, o víkendu na chatě, k tomu si každej najdem nějakej ten koníček a z brutus punkera je ochočenej králíček. R: Jak roky letí lidi stárnou, říkal mi notorik před bumbárnou. A z jeho dechu stále více, cítil jsem jasně odér slivovice. Za teplý žrádlo a trochu kávy, svůj život ve fabrice lidi tráví. A už to bude dobrejch, dobrejch deset let, kdy jsi o půlnoci, před nonstopem, na hovado zlitej křičel, do tmy plný spících domů Punk´s not dead Za bídný prachy děláš idiota v Mekáči a co je na tom, vždyť jsme pořád punkáči. Z vlasů co zbyly se však těžko číro postaví, aspoň že peněženky máme pořád děravý. Kam se mi všichni moji kamarádi poděli, na pivo nejdou v pátek, ani v neděli. Na akcích v klubech cizí krasavice potkávám a na fesťákách slevy pro důchodce dostávám. R: Jak roky letí lidi stárnou, říkal mi notorik před bumbárnou. A z jeho dechu stále více, cítil jsem jasně odér slivovice. Za teplý žrádlo a trochu kávy, svůj život ve fabrice lidi tráví. A už to bude dobrejch, dobrejch deset let, kdy jsi o půlnoci, před nonstopem, na hovado zlitej křičel, do tmy plný spících domů Punk´s not dead