ChariTALK #69 Vojáci v autě zapnuli rušičku dronů a začali se modlit. Válka ve mně zůstane napořád

Jako fotograf stojí válce nablízku. Zachycuje ji takovou, jaká je. Bez příkras, syrovou a tak jak ji vidí ti, kteří se ze dne na den stali její nedobrovolnou součástí. Stanislav Krupař, držitel několika prestižních ocenění, včetně hlavní ceny Czech Press Photo za rok 2011, se na Ukrajinu vrací opakovaně. Jeho fotografie přináší svědectví o hrůzách, které se už čtyři roky odehrávají jen pár set kilometrů od nás. O tom, jak válku prožívají obyčejní lidé, kteří v zemi zůstávají i přes veškeré útrapy. A o tom, jak obrovská únava po letech bojů užírá ukrajinské vojáky, za nimiž se často vrací. „Vojáci ode mě chtějí hezkou fotku. Když je dobré světlo, usmívají se a v ruce drží kalašnikov. Pak to pošlou mámě a ona z toho má radost.“ Válka se člověku dostane pod kůži. Nejen v zákopech, ale i dlouho poté, co se vrátí do bezpečí svého domova. Zkušenost mění pohled na svět i na bezpečí. Stanislav Krupař vypráví o focení v zákopech mezi vyčerpanými vojáky, o etice válečné fotografie i o setkáních s matkami padlých, na která nedokáže nikdy zapomenout. Poslechněte si rozhovor o válce, která nekončí návratem domů a o fotkách plných příběhů, jež by neměly být zapomenuty. ❓Musí fotograf ve válce vypnout své emoce? ❓Co ho vede k tomu, aby nasazoval vlastní život kvůli fotkám? ❓Jak dlouho zůstává v člověku hrůza z války? ❓Proč už nenosí neprůstřelnou vestu s nápisem PRESS? ❓A bál se někdy během své práce o život? Děkujeme všem, kdo přispívají do sbírky Charita pro Ukrajinu. 🔗 https://bit.ly/charita-pro-ua