Takový byl skutečný život civilistů v nacistickém režimu

Během Třetí říše byl život německých civilistů poznamenán směsicí počátečního nadšení, absolutní kontroly a nakonec úplného zničení. Od roku 1933 nacistická propaganda proměnila každodenní rutinu: ve školách, obchodech, na náměstích i v domácnostech režim vnucoval jazyk národní hrdosti a vylučování. Rádio, film a mládežnické organizace se staly nástroji k formování myslí a odstranění nesouhlasu. Gleichschaltung — úplná koordinace společnosti s nacistickými ideály — proměnila občanský život v choreografii poslušnosti a neustálého dohledu. S vypuknutím druhé světové války se každodenní existence zcela zmilitarizovala. Přídělový systém potravin, nucené práce a mobilizace žen a dospívajících proměnily domácnosti a továrny v prodloužení fronty. Propaganda udržovala vysokou morálku, zatímco strach, cenzura a udávání mezi sousedy posilovaly společenskou kontrolu. Rekreační a kulturní aktivity, jako cestovní ruch či sport, byly pohlceny propagandistickým aparátem a volný čas přestal být svobodný, stal se prostředkem indoktrinace. Jak válka postupovala, nedostatek, bombardování a lidské ztráty zničily iluzi pořádku. Města se proměnila v ruiny, černý trh se stal nezbytným pro přežití a hlad určoval každodenní život. Porážka v roce 1945 přinesla okupaci, pomstu a odhalení spáchaných zločinů, čímž civilisty donutila čelit minulosti plné spoluviny, mlčení či strachu. Život pod nacistickým režimem byl cestou od slibu prosperity až po morální a materiální kolaps celého národa.